klub babinec poruba

1 básnička

Proč???

proč život svůj chci ukončit,

proč chci to vzdát,

proč nemůžu šťastná být,

proč nemůžu se radovat???

Proč mě každý nenávidí,

proč mě nikdo nemá rád,

proč mi kvuli tomu slzy stékají,

proč díky tomu chci umírat???

Chce se mi...

Chce se mi umřít,

už nechce se mi tady žít,

chci se domu vrátit,

ale musim venku být.

Tak proč mam ještě žít,

když nemám nikoho,kdo by se mnou chtěl být.

Proč na tom světě zůstávat,když mě nemá nikdo ani trochu rád.

Je to jednoduchá volba zůstat nebo jít,

každý by chtěl zůstat,

ale já,

já chci odejít...

2 básnička

SMRT

Nemám strach z jejího příchodu....

Zemřít, to má jednu výhodu!

Těch výhod je víc!

Po jejím příchodu, mě nevyleká nic.

Nebudu muset přemýšlet,

a hromady lží si vymýšlet.

Nebudu muset žít,

vlastně, nebudu muset nic!

V rakvi si klidně budu hnít.

Všichni mě nenávidí,

pak už mě nikdy neuvidí.

Zdřejmě je tu velké ALE,

proč radost bych jim dělala stále?

Pro mě už neni nejlepším řešením smrt dále!

Však někdo stejný názor nemá,

a v noci do domu se mi vkrádá.

Ukradne mi to nejdražší co jsem kdy měla.

Je to můj život, co víc bych kdy chtěla........

Už nejsem ta co nejhorší byla,

už nejsem vůbec..já hloupá dřív jsem to chtěla..

3 básnička

Strach

motýlí křídla

trhá je strach

na srdce usedá

šedivý prach

okvětní lístky

zavřená knížka

krvavé kytky

smrtelná výška

světelný paprsek

v temnotě dění

a katův dvojí sek

dohání k chvění

4 básnička

Prosím o milost

Krve kapka dopadla na zem

Satane...Bože...kdokoliv,

tak už si mě vem.

Vezměte mne tam ,kde nepocítím víru

ať klid mám,

chci aby má duše žila v míru,

svůj život za to dám,

dobrovolně

se ctí...

Promiň můj milý,žes za mě bděl

já měla jsem sen,

jež stával se jen z mrtvých těl,

chci z reality ven.

Chci utéct smrtí pryč,

chci zemřít radši než žít,

život si na mne upletl bič,

mohu jen rmoutit se či klít,

prosím nech mne odejít

v ten bezesný spánek

najít ten klid ,

ať již nikdy neucítím pozemský vánek,

nechci,aby v žilách mi krev kolovala,

doolím ji odtéct temnotami,

ne aby život uchovala,

nechci aby oči svítily mi jako drahokamy,

kéž by zhasly.

Prosím,prosím Tě a nechci dary,

radši ať tělo se i změní v kost,

radši ať zbudou ze mne cáry,

ať mezi mnou a lidmi už není most.

Chci vystoupit z toho pozemského ráje,

chci navždy zemřít ústa,

opustit rozkvetlé háje,

naděje mnou vzrůstá...

Je pozdě...

Na všechno...

Konec

Je konec,

už nebude nic dál,

srdce mé se rozpulilo,

tak ať se změní v prach.

Nechci už tady být,

mam v sobě jen spoustu bolesti.

Nechci být mezi živými,

chci už konečně odejít,

tak proč si mě smrt nechce vzít,

to to musim sama ukončit???

Nezbývá než nůž do rukou vzít,

už cítím jak kůží projíždí,

už se to blíží,

už nebude nic,

jen tma a oči zavřený.

Tak jsem se dočkala,

už je všude večer

a tohle je muj konec!!!